Nové autíčko, nová místa a Vánoce se spolubydlícíma

Vzpomínáte na „MATYho“ mýho zelenýho cempervana (Nissan Serena), tak jsem jej trochu upravil (vyrobil jsem skládací postel a dodělal skřínku) a také jsme mu nechal udělat novou WOFku (něco jako technickou), a po všem co sme spolu prožili jsem jej hodil na ty „internety“ a nabídl ho na prodej. Mezitím jsem už, ale pátral po jiném vozítku a nakonec jsem vyhrál aukci na trademe.co.nz (takový místní aukro.cz). Co jsem to vyhrál nebo spíš koupil?! Byla to HONDA Airwave a musím říct, že jsem se do ježdění s tímto autíčkem zamiloval! Je pohodlný, dobře se ovládá a když jej polechtám na plynu okamžitě akceleruje a přitom celém žere jen okolo 5,5 – 6 litrů na 100 km. Ještě jsem ale zapomněl dodat, že úplně nejvíc nejlepší věc je, že má autorádio na CDéčka, takže sem si vypálil mp3 mixy a už nemusím poslouchat rádio!! No a to teda není všecko dokonce to má aji DVD přehrávač a MINIdisk přehrávač – ano ta technologie od SONY, která zažila BOOM asi tak 2 roky..už nikdo neví ani jak to vypadalo, ale jestli tento pozůstatek techniky někdo má a ujíždí na japonských vypalovačkách zůstal tu v autě jeden MINIdisk. Auto je dovoz z Japonska, takže většina věcí na kontrolním panelu obrazovky je v japonštině, což naštěstí se hudby zrovna netýká, alespoň ne v základních nastaveních….hlavní je že to hraje skvěle a každej soused pozná, že jsem už přijel..nebo už se blížím domů) 😀
img_20161118_12385820161105_163357

Víkendy jsou po většinou volné, ale občas se zadaří a je práce i na víkend, a to většinou někde mimo Auckland třeba jsem byl dělat s klukama jednu benzínku v městečku Paihia, které je od Aucklandu vzdálené asi 260 km. Práce to byla docela jednoduchá a hlavně nakonec i rychlá, původně měla být naše práce až do neděle a to možná hrozilo až do pondělí, ale nakonec v sobotu odpoledne bylo hotovo a my se dali už na cestu domů.
20161119_115904
Jiný víkend jsme měl zase volný a vyrazil jsem s kamarády k Piha beach, která se vyznačuje hlavně skvělými vlnami pro pokročilé serfaře a černým pískem, který byl po příjezdu tak rozpálený, že jsem tam začal poskakovat a pobíhat jak střelený! Nedalo se nic dělat musel jsem jít – spíš běžet – do moře! VŠECHNO BYLO HORKÉ!..ale moře tak akorát. Poté jsme vyrazili na trečík a u toho jsme tak trochu „ztratili“ směr, tak jsme se ptali místního domorodce, který nás nakonec pozval k sobě na pivo, kávu a začal vyprávět svůj příběh, byl to takový ten starý chlapík, který jak se rozpovídal byl skoro k nezastavení. Nakonec jsme si s ním předali email kontakt, památní fotku a on nás odvezl zpátky až k našemu autu!
p1050783p1050781
Vánoce se blížili a tím i náš odchod z našeho dočasného bydliště v Aucklandu. Stromeček už nám stál v obývacím pokoji od 1.12. a postupně se to kolem něj začalo plnit dárky. Také jsme měli firemní BBQ na zahradě u jednoho kolegy, kde se věkový průměr sice držel okolo mého věku, ale to bylo způsobeno hlavně jejich dětmi. I tak jsem tam dokázal dostat svoji spolubydlící, takže jsem tam měl oporu ;). Také jsme o víkendu s Annou pomáhali Marcinovi s jídlem na firemní večírek a vypíchnout musím tučňáky, které jsem připravoval já! Je to strašně jednoduché a přitom strašně „cute“ (mrkev, sýr a oliva).
20161217_00272920161215_171313
Já jsme opouštěl Auckland jako první, takže jsme můj poslední večer udělali – VÁNOČNÍM! Rozdali jsme si se spolubydlícími dárky, vypili snad všechen alkohol, co jsme měli a u toho sledovali koledy jako Sám doma, Vánoční prázdniny. Takže to bylo moc příjemné, i když jsme nebyli doma, tak jsme měli hezké Vánoční den dříve než všichni ostatní! 🙂
20161204_195436
Další den už jen jednoduchej „job“ v práci a hurá si dát ještě sprchu sbalit si zbytek věcí a hurá na letiště a směr Rarotonga. Check-in přes web mi zrovna, když jsem to zkoušel nešel a na letišti mě to vyhodilo, že teď už jej dělat přes web nemůžu, tak jsem si stoupl do té dlouhé řady a čekal až na mě přijde řada, ale fronta byla strašně dlouhá a čas utíkal, pak nás svolali k jedné přepážce, která nás odbavovala, ale pak se to zastavilo a někdo tam stál a nehlo se to dál už bylo 30 minut před odletem a už jsem byl nervózní, že to nestihnu, ale oni přece ví, že tím letadlem letíme pomyslel jsem si, že ho nenechají odletět bez nás. No spletl jsem se! Čekali jsme proto, že do letadla už se více lidí nevešlo, prostě prodali více lístků, než bylo sedadel! Co dál?! Čekali jsme tam, že nám zařídí jiný let hned druhý den ráno, a ještě k tomu, že nás přes noc v Aucklandu ubytují. To jsem si řekl, že na to kašlu, že raději budu ještě jednu noc s kamarády a přidám se k nim ještě na další vánoční večeři a překvapím je! Také se stalo všichni hleděli s otevřenou pusou, co tadyk jako dělám, že už mám bejt na cestě do ráje! No ale osud to chtěl takto, takže jsem s děckama prožil ještě jeden super vánoční večer a už jsem měl za sebou vlastně dvě Vánoce a to ještě bylo teprve 20.12. 😀
20161224_140005
Tak ráno jsem vstal v hříšných 5 hodin, protože jsem už chtěl dnes odletět na moji dovolenou!!! Tentokrát šlo všechno „hladce“ (dostali jsme asi 2,5 hodinové zpoždění) a já si zase mohl zkusit cestování v čase, ale tentokrát do minulosti, kdy jsme se přemístili z Aucklandu v 11:00 21.12.2016 po 4 hodinách letu do Rarotongy místního času 14:00 20.12.2016. Posun je to obrovský o 23 hodin zpátky, ale vlastně rozdíl je jen jedna hodina, takže to nezpůsobuje nějaké potíže se spánkem a podobně. A jak bylo po příletu si řekneme zase příště!