Návrat do Aucklandu, návštěva muzea, bydlení a hurá do práce

Naše cesta už už se blížila ke konci a náš čas se naplňoval, jak jsme se blížili k cíli – Aucklandu – začal jsem být trochu nervózní z nové práce, kterou jsem měl převzít po Jirkovi, takže jsem věděl, že laťka bude nasazena pěkně vysoko! Protože však ještě po příjezdu do Aucklandu byl čas dva dny, rozhodli jsme se ještě užít poslední chvíle s „Kopřivákama“ než odletí a opustí Zéland. První zastávkou byl střed města Auckland a návštěva Sushi baru, kde jsem si i já dal sushi, i když jej nějakým způsobem moc nevyhledávám byl jsem mile překvapen – je lepší než u nás! 🙂 ..avšak měl jsem chuť ještě na kus masa, takže jsem ještě navštívil blízkej burger bar a zařídil se podle své chuti! 😉 Přišel večer a jelikož jsme neměli ještě zařízené bydlení, tak jsme s Magdou ještě nocovali v autě (nocování v autě trvalo ještě další 4 dny).

2016-11-28-14-08-12

Další den byla v programu návštěva technického muzea, kam jsme šli jen s Jirkou a holky ty šli do Zoo. Jirka z toho byl dosti zklamaný, že je to strašně maličké a je tam toho strašně málo. Já jsem očekávání neměl, takže jsem nebyl zklamán – naopak se mi líbilo, že tam měly funkční lodní motory, které obsluhoval jeden starší „kiwák“. Muzeum bylo rozděleno na dvě části a do té druhé jsme se svezli tramvají, která obsluhovala návštěvníky tam a zpět. Od první části, která byla zaměřena na technologie, různé zrcadlové hrátky, jednoduché hry a převážně na motory, se druhá část v podstatě věnovala pouze letadlům, kterých byl plný obrovský hangár.

p1050389p1050383p1050414 p1050407-2

Jak jsme to celé prošly už volali holky, že Zoo mají už prošlou – prý taky byla maličká a nic moc (nj jsme z Prahy zvyklý na jiné). Následovala večeře v Indické restauraci, kde jsme si dali opravdu výtečná jídla!! Rejže bylo kolik bychom snědli i nesnědli, ale my měli každej problém vůbec pozřít porci masa, kterou nám donesli, takže jsem nakonec přestoupil na variantu jezení masa bez přílohy! Maso bylo krásně se rozpadající a s vynikající omáčkou, která na mne byla tak akorát ostrá.

No a jak to cestování rychle uteklo přišel první den v práci! Kluci byli super a vzali mne hned do party. Možná až moc rychle, protože jen co jsem “vyslechl” jejich poradu (kéž bych mohl říct že jsem přesně věděl o čem tam byla řeč :D), přišla na mne otázka: „Petr can you drive?“ – JASNĚ! můžu řídit, no a tak jsem dostal na starosti track (něco jako AVIA s vlečkou) – což pro mne bylo největší auto co sem kdy řídil – prostě skoč do práce šipku! Nejlepší bylo ale to, že když jsem nasedl a měl ho řídit Adam (kolega) říká „zařaď tam dvojku a jeď“ – já z toho vyjukanej, že mám takovou velkou krávu, a ještě k tomu v manuálu s řadící pákou na levé straně, která se rozjíždí na dvojku – no nazdar! No ale opravdu jsme se na dvojku rozjeli a jeli naložit materiál. Třetí den po práci a my stále nebydleli a bejt bez sprchy už začlo bejt fakt moc!!! Naštěstí už jsme se jeli podívat na jeden barák 25 minut autem od práce – což je na Auckland solidní. Takže jsme to hnedka vzali! A co vlastně dělám? Montáž značek firem na budovy, do země, na benzinkách tabule atd. asi nejlepší bude nějakej obrázek!

2016-11-16-12-31-44 2016-10-25-13-54-53 2016-11-04-13-01-17 2016-11-19-13-37-41 2016-11-28-14-19-45

Tadyk bydlíme!

2016-10-27-20-38-56

A takový vtípek nakonec – tohoto týpka jsem vyfotil u jednoho obchoďáku na parkovišti asi se mu nechtělo s manželkou na nákup tak to radějc zabalil. 🙂  2016-11-27-16-34-15